Ozelenění části zemědělské půdy Česku podle náměstka ministra zemědělství Martina Hlaváčka z principu nevadí. Problém prý je, že komise chce z plateb vyčlenit 30 procent na ekologii a stanoví dodatečné podmínky pro poskytnutí dotace. V Česku by to znamenalo nechat ležet ladem asi 250.000 hektarů půdy.

"Výnos z nich je kolem pěti miliard korun," uvedl Hlaváček. Jde podle něho o průměrný výdělek českého zemědělství v dobrých letech; přišlo by tak o rentabilitu.

Zemědělci brojí i proti stropům v přímých platbách, což by postihlo velké podniky. Nynější návrh komise ale podle informací z výboru počítá s tím, že započítány by mohly být mzdové a sociální výdaje. Krácení by se prý netýkalo 50 až 60 procent přímých plateb, jak se to jevilo začátkem loňského roku, ale jen 0,2 procenta.

Česká republika je nyní zhruba na evropském průměru ve výši přímých plateb. Hlaváček podotkl, že pokud se budou vyrovnávat, Česku se v nich přiblíží například Polsko, Slovensko a pobaltské země, kam jdou dotace nižší.

ČR by měla s reformou mezi roky 2014 až 2019 získat v přímých platbách pro české zemědělce podle dřívějších informací maximálně zhruba 890 až 893 milionů eur za rok.