Ode začátku října začíná platit novela zákona o ochraně chmele, která modernizuje evidenci chmelnic. Budou se v ní vést podrobnější informace než doposud, například údaje o skladbě chmelových odrůd. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude mít možnost při kontrolách ověřovat údaje v evidenci a kontroloři budou mít jasně vymezené pravomoci.
Poslanec ANO a spoluautor pozměňovacích návrhů k vládní novele zákona o významné tržní síle Josef Kott se ohradil proti tvrzení Svazu obchodu a cestovního ruchu, že výsledná sněmovní podoba předlohy zvýhodňuje koncern Agrofert. Kott pokládá taková vyjádření za nesmyslná, sdělil. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy ANO Andreje Babiše.
Novela zákona o významné tržní síle podle prezidenta Agrární komory ČR Jan Doležala přispěje k nastavení spravedlivějších podmínek mezi dodavateli a odběrateli. Stále ale podle něj neřeší některé nekalé praktiky, které považují čeští zemědělci za nespravedlivé. Jde například o odběr zboží za podnákladové ceny. Sdělila to mluvčí komory Barbora Pánková. Novelu schválila Sněmovna, ještě ji musí přijmout Senát a podepsat prezident..
Finální podoba novely zákona o významné tržní síle zvýhodňuje podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) holding Agrofert. Novelu schválila Sněmovna. Podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy na poslední chvíli prosazené pozměňovací návrhy poslanců hnutí ANO směřují proti původnímu záměru zákona, který má chránit menší firmy před tržní silou větších společností. Svaz to uvedl v tiskové zprávě. Poslanec ANO Jaroslav Faltýnek sdělil, že původně novela naopak nahrávala obchodním řetězcům. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy ANO Andreje Babiše.
Zákon o významné tržní síle, který má chránit dodavatele velkých obchodních řetězců před jejich nekalými praktikami, se zřejmě bude vztahovat i na menší firmy než dosud. Některá jeho ustanovení se také zpřísní. Novelu zákona, která mění definici významné tržní síly podle evropských předpisů, dnes schválila Sněmovna. Na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu ji ještě rozšířila. Nově mají mít podle vládního návrhu významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok.
Sklizeň brambor na Vysočině zdržely deště, na polích jich podle odhadu Českého bramborářského svazu v tomto týdnu zbývala možná i víc než polovina. Hektarové výnosy budou kvůli letnímu suchu o desetinu nižší, někde může být pokles až o pětinu. Řekl to předseda svazu Josef Králíček. Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v zemi, sklízet je zemědělci začali koncem srpna, jako obvykle.
Chovatelé prasat, drůbeže a dojnic a pěstitelé brambor a jablek dostali 831 milionů korun mimořádné podpory. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) peníze vyplácel od konce srpna a vyřídil 2559 žádostí. Dotace má zemědělcům pomoci hlavně kompenzovat růst cen vstupních nákladů na energie, krmiva nebo hnojiva. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství.
Ministerstvo životního (MŽP) prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke strategickému plánu zemědělských dotací na další období mezi lety 2023 až 2027. Připojilo k němu připomínky, které může ministerstvo zemědělství do finální podoby plánu zapracovat před tím, než ho předloží ke schválení vládě. Hnutí Duha v tiskové zprávě upozornilo na to, že požadavky MŽP se shodují s připomínkami ekologů, kteří upozorňují na to, že bez přísnější ochrany biodiverzity v krajině vláda nemůže splnit svůj programový cíl vyčlenit do roku 2030 desetinu zemědělské půdy pro meze, remízky nebo nesečená místa na loukách.
Na tuzemském trhu v příštích měsících kvůli slabší úrodě i nepříznivému počasí při sklizni zřejmě dál zdraží brambory a cibule. Lidé, kteří si mohou tuto základní zeleninu na zimu uskladnit, by si měli nakoupit brambory a cibuli na zimu do zásoby. „Cena půjde letos určitě nahoru. V jarních měsících pak ceny mohou být pro někoho docela problematické,“ řekl při zahájení podzimní výstavy ovoce a zeleniny Flora Olomouc předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Ministerstvo zemědělství (MZe) by příští rok mělo hospodařit s rozpočtem 57,44 miliardy korun. Oproti letošnímu rozpočtu je to pokles o 3,8 procenta, tedy 2,24 miliardy Kč. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který v pondělí schválila vláda. Po letošní novele rozpočtu ministerstvo hospodaří s výdaji 59,64 miliardy korun, výdaje oproti původně schválenému rozpočtu letos stouply o zhruba miliardu.
